Odkazy

(*25.11.1865 - †1956) IN MEMORIAM

Vystudoval karlínskou reálku, kde již tehdy byl dáván profesorem tělocviku Krejčím za vzor druhým žákům. V 19 letech v roce 1884 vstoupil do řad sokolských a byl během dalších 7 let, do roku 1901 jedním z nejlepších borců sokolských. V análech sokolstva jsou v paměti vynikající výkony Bínovy, zvláště ve skoku do dálky 5,95 m, skoku do výše 1,75 m, o tyči 3,45 m. Tyto výkony nejlépe svědčí o tehdejší již Bínově vyspělosti ve sportu, kde se jiným o atletice vůbec ani nezdálo. Vedle typicky sokolského tělocviku si Bína oblíbil cvičení s koulovými činkami a stal se nadšeným propagátorem činkových cvičení. Měl k vůli tomu značné problémy s vedením Sokola. Ve spolupráci s dalšími výraznými osobnostmi naší historie Josefem Balejem a Fridolinem Hoyerem, osamostatnili těžkou atletiku jako sportovní odvětví, zakládali těžkoatletické kroužky. Bína byl tehdy Sokolem tělem i duší. Ve jmenovaných letech zúčastnil se všech závodů jednotou pořádaných v družstvech i v jednotlivcích a byl vyslán ve dnech 5-10.6.1892 ještě s jinými přeborníky k velkolepým závodům do Paříže a Nancy ve Francii. Jako Sokol bral účast i na různých závodech sportovních, pořádaných kluby sportovními. V Sokolstvu dobyl Bína 11x přebornictví. V řadách sportovců pak zvítězil celkem 32 x. Svojí velice mírumilovnou povahou a nezdolnou zásadností získal si lásku všech svých spolučlenů. Před 33 léty, když mu bylo 27 let (článek byl psán v roce 1925), připraven byv Sokolstvem pro náš sport těžkoatletický, vstoupil v roce 1892 na přímluvu nadšenců a buditelů sportu těžkoatletického, jež tehdá vedli Mistr Fridolin Hoyer a nebožtík Josef Balej m.j. do řad sportovců definitivně a v nově založeném klubu A.C. Žižkov, přijal funkci jednatele. Později byl zvolen náčelníkem klubu, maje výbornou školu a přípravu sokolskou. Bína podporován byv druhy svými, razil novému klubu dráhu k úspěchům velkolepým, takže v době poměrně velice krátké atletický klub „Žižkov“ zaujímal první místo v těžké atletice. Po nešťastných však mezinárodních závodech v roce 1897 na Královských Vinohradech v tehdejší cirkusové budově zakrvácel se klub „Žižkov“ tak finančně, že musel se nedobrovolně rozejíti a zanikl. Bína však neúnavně se přičiňoval s dosud žijícím prvním předsedou klubu atletů „Žižka“ v Praze, panem Stanislavem Havlíkem m.j., by utvořen byl klub nový. A tak došlo k založení nynějšího mistrovského klubu atletů „Žižka“ v Praze na podzim r. 1897. V novém klubu Bína byl zvolen opětně ihned náčelníkem a funkci tuto zaujímá až dosud, tudíž plných 28 let. Bína během své sportovní činnosti dobyl přes 30 různých cen doma i v cizině, mezi nimiž i mistrovství ve vzpírání břemen roku 1897 o mistrovství Čech.

Za vedení Bínova pořádal „Žižka“ i první sportovní výstavu r. 1900 a i první akademii v r. 1901. Třikráte pořádal klub velké mezinárodní závody o mistrovství střední Evropy, na kterých bral Bína lví podíl. Nepřehledná jest řada mladých, zdravých, silných a uvědomělých borců, jež českému sportu vychoval tento trainér. Jeho žáci a vychovanci, byť amatéři či profesionálové, vždy čestně a důstojně s úspěchy dělali čest barvám českým. Bína připravoval borce na Olympiády do Athén, Londýna, Stockholmu, Antverp, Paříže a i na Pershingovu Olympiádu. Do Antverp je pak vedl. Skvostné čestné ceny stříbrné, řada pohárů v majetku se nalézajících, jakými nemůže se pochlubiti ještě dnes žádný jiný klub, těch dobyto bylo klubem „Žižka“ zásluhou Bíny, jenž mu vychovával členstvo a závodníky-borce. V případě potřeby zaskočil do různých funkcí. Klub za jeho velké zásluhy jmenoval ho čestným členem.

Bína se stal spoluzakladatelem U.S.T.A. v Praze, jenž existoval před válkou a spoluzaložil i s arch. Schindlerem a tajemníkem Šímou nynější (za klub atletů Žižka) nejvyšší naše těžko-atletické ústředí, náš Československý Svaz Těžké Atletiky (ČSTA), kde pracoval dlouhá léta ve funkci náčelníka svazu. Klubu, svazu a sportu věnoval své nejlepší síly a také se dočkal ovoce. Obrovský rozmach jeví se v atletice těžké, která vděčí také Bínovi za svůj vzrůst a rozvoj. Dnes členové sportu těžko-atletického s úctou pohlíží na činnost Bínovu. Bína nezná únavy, vychovával vždy jen sportovce cele a to nejen po stránce výkonnosti tělesné, ale i gentlemany vystoupením a jednáním.


Antonín Bína třetí zleva na ME v zápase (Riga) v roce 1926