Odkazy

Tiskem prosakují informace, že pořadatelé olympijských her v Tokiu a Mezinárodní olympijský výbor připravují scénáře různých možností jak se vyrovnat s pandemií koronaviru z hlediska konání olympijských her. Zatím platí původní termín 24. 7. – 9. 8. 2020. "Byli jsme požádáni o simulaci variant odložení her. Proto vytváříme alternativní plány B, C, D podle doby, o jakou by se hry odložily," řekl jeden z nejmenovaných zdrojů.

Součástí těchto plánů jsou podle něho i ekonomické dopady. Ve hře jsou možnosti odložit konání OH o několik týdnů, měsíců a dokonce 1 – 2 let. Další variantou je uskutečnit Hry bez diváků, to by však znamenalo ztrátu 800 milionů dolarů (asi 20,5 miliardy korun) za 7,8 milionu vstupenek. Náklady jsou zatím vyčísleny na 12,6 miliard USD. Rozhodnutí o odložení Her očekávejme do čtyř týdnů. Úplné zrušení zatím není ve hře. Pokud se OH odloží o rok, narazí na X. Světové hry Masters, které se konají ve dnech 14. – 30. 5. 2021 v KANSAI ve 35 sportech včetně vzpírání, s předpokladem účasti 50 000 sportovců.

 

V posledních několika dnech sílí ve světě hlasy pro odložení. Kanadský olympijský výbor oznámil, že v případě původního termínu, se OH nezúčastní. Austrálie vyzvala své olympioniky, aby svoji olympijskou přípravu směrovali na příští rok. K odložení her vyzvaly například národní olympijské výbory z Polska, Irska, Norska, Brazílie, Slovinska nebo vlivné atletické a plavecké svazy USA. Světová lehkoatletická federace, jejíž soutěže patří mezi nejsledovanější sporty, prosazuje také pozdější termín. Ve svém projevu v parlamentu poprvé připustil možnost odložení her i japonský premiér Šinzó Abe, podle něhož by to byla nejlepší varianta pro případ, že by se jinak olympiáda nemohla uskutečnit v kompletní podobě. Zrušení OH ale vyloučil. K 22. 3. 2020 se koronavirem ve světě nakazilo již na 330 000 lidí a přes 14 600 jich zemřelo. Členka vedení Japonského olympijského výboru Kaori Jamagučiová se přidala na stranu těch, kteří by byli pro odložení letních olympijských her v Tokiu. V rozhovoru pro deník Nikkei to zdůvodnila tím, že se vzhledem k opatřením proti šíření koronaviru sportovci nemohou na vrchol čtyřletého cyklu adekvátně připravit.

 

Při videokonferenci s předsedou MOV Thomasem Bachem však i Český olympijský výbor ústy svého prvního muže Jiřího Kejvala podpořil názor, že Hry by se v červencovém termínu konat měly. Mnozí sportovci s nadějí startu se i nás vyjadřují k otázce odložení na pozdější termín pozitivně.

Japonský premiér Šinzó Abe (vlevo) a předseda MOV Thomas Bach.

 

V případě, že dojde k odložení konání olympijských her na rok 2021, dojde k zajímavé situaci v soutěžním kalendáři IWF. V olympijském roce se mistrovství světa žen a mužů nekoná. To je důvod jeho absence v letošním kalendáři. V roce 2021 je pořadatelem světového šampionátu Peru, zatím bez přesného termínu. Těžko se můžeme domnívat, že IWF narychlo „sežene“ pořadatele MS pro letošní sezónu. Řešením by mohlo být odložit ještě jednou mistrovství Evropy v Moskvě na podzimní termín a spojit jej s mistrovstvím světa. Přeložením OH na rok 2021 se musí posunout světové mistrovství v Peru do následujícího roku. V roce 2022 se MS W+M má konat v Číně, které by se také o rok odložilo. To je ten optimistický pohled.

Ten pesimistický nám napovídá, že Hry budou odloženy na příští rok, čímž ze hry vypadne MS v Peru a pro letošní sezónu se pořadatel nenajde. Budeme tak dva roky bez mistrovství světa. Naposledy jsme bez světového šampionátu zůstali v roce 1967, které se mělo konat v Tokiu. Japonská vláda odmítla udělit víza vzpěračům NDR (Německá demokratická republika) a MS jim bylo odňato. Mistrovství Evropy se mělo konat v Polsku, FIHC (IWF) spojila obě soutěže, ale Polsko odmítlo uspořádat přidružené ME-MS v kulturistice, které v té době bylo součástí každého vzpěračského šampionátu (následně se kulturistika od vzpírání odtrhla a založila vlastní federaci). FIHC již nenašel dalšího pořadatele a proto oba šampionáty zrušila. V letech 1964 – 1984 se v rámci olympijských her konalo i mistrovství světa. Naši zlatí olympionici Hans Zdražila (Tokio, 1964) a Ota Zaremba (Moskva, 1980), jsou zároveň i mistři světa.    

 

Pramen: ČTK, Sport.cz

Foto: Reuters

Karel Prohl