Odkazy

(*12. 4. 1945 Sereď n/Váhom)

Číst dál...

(*22. 2. 1956 Klášterec n/Ohří)

Číst dál...

Představujeme další trojici těžkých vah ze Síně slávy Českého svazu vzpírání. Všichni tři mají za sebou start na olympijských hrách. Jan Nagy v Montrealu (1976), Rudolf Strejček je dokonce trojnásobným olympionikem – Mnichov (1972), Montreal (1976) a Moskva (1980). Bohuslav Braum soutěžil v Moskvě (1980). Domovským oddílem Nagyho a Brauma byl Baník Sokolov, Ruda Strejček začal v Pardubicích, ale přes Bohumín skončil v RH Praha. Braum pravděpodobně bojkotem OH v Los Angeles přišel o další olympijský start. Na jejich sportovní přípravě v reprezentaci se podíleli trenéři Antonín Drešl, Václav Peterka, František Škarda a Emil Brzóska.

Číst dál...

Dnes se ohlédneme za trojicí závodníků, kteří v těžké váze reprezentovali Československo v letech 1956 – 1976. Václav Syrový 1956 – 1962, Oldřich Lexa 1964 – 1972 a JUDr. Petr Pavlásek 1968 – 1976. Všichni tři ještě zažili éru mezistátních utkání a Dunajských pohárů, Václav Syrový a Petr Pavlásek nás reprezentovali i na olympijských hrách. Lexovy unikly o fous olympijské hry v letech 1968 a 1972, ale startoval na předolympijských hrách v roce 1967 v Mexiku.

(*11. 12. 1933 – †15. 2. 2010)

Číst dál...

(*11. 6. 1934 – †25. 3. 2010)

Číst dál...

(*31. 1. 1947 České Budějovice)

Číst dál...

Československé a České vzpírání mělo štěstí na těžké a supertěžké váhy. Počínaje Josefem Soukupem, Gustavem Frištenským, Josefem Šmejkalem, Josefem Ludvíkem, Martinem Císařem z konce 19. a začátku 20. století, přes Jaroslava Skoblu, Václava Pšeničku, Václava Bečváře, Václava Syrového, Petra Pavláska, Jana Nagyho, Rudolfa Strejčka, Bohuslava Brauma, Pavla Kheka, Jiřího Zubrického, Petra Hudečka, Petra Sobotku k současným reprezentantům Jiřímu Orságovi, Kamilovi Kučerovi a juniorovi Dominiku Oračkovi.

 

Všichni jmenovaní patřili a patří k evropské a světové špičce. Na soutěžích ME-MS-OH, včetně juniorských, vybojovali celkem 84 medailí (24+21+39).Skobla Jaroslav se stal olympijským vítězem a mistrem světa, Bečvář Václav a Pšenička Václav mistrem Evropy ve vícebojích. Václav Pšenička navíc vybojoval dvě stříbrné olympijské medaile. Jiří Zubrický se stal mistrem Evropy a světa v kategorii juniorů, Petr Sobotka mistrem Evropy juniorů do 16 let a mistrem Evropy do 20 let. Dominik Oračko mistrem světa juniorů do 17 let a mistrem Evropy juniorů do 15 let. Petr Hudeček titul sice získal v nižší HK, ale seniorskou kariéru prožil v supertěžké váze a na OH 1988 dokázal vybojovat 5. místo. Jiří Orság vítězil v letech na ME 2011 a 2012 v kategorii do 23 let a zároveň dokázal sáhnout i na medaile v kategorii mužů.

Číst dál...

(*26. 10. 1906 Praha – †25. 9. 1961 Praha)

 

Startoval v HK do 82,5 kg a + 82,5 kg v dresu K. A. Žižkov Praha, S.K.E.P. Praha, ATK Stráže bezpečnosti Praha a K. A. Bivoj Žižkov. Jeden z našich nejlepších vzpěračů historie. Spolu s Jaroslavem Skoblou jediní držitelé dvou olympijských medailí. V letech 1926, 1929 – 31, 1934 – 1937 a 1940 nejlepší vzpěrač ČSR. Během své bohaté sportovní kariéry překonal několik desítek národních rekordů. V roce 1934 se stal prvním držitelem ceny Dr. Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského, která mu byla udělena za titul mistra Evropy. Cenu uděloval Československý olympijský výbor a dodnes patří mezi nejcennější sportovní trofeje u nás. V roce 2010 byl jmenován do Síně slávy Českého svazu vzpírání IN MEMORIAM.

 

V letech 1926 – 1943 zvítězil 15x na národním šampionátu. Na mistrovství Evropy startoval 5x s nejlepším výsledkem v roce 1934 v Ženevě. V HK +82,5 kg zvítězil s výkonem 385 (120, 120, 145). Na mistrovství světa startoval pouze v Paříži v roce 1937, s výkonem 405 (120, 125, 155) vybojoval stříbrnou medaili. Na ME vybojoval další dvě medaile, v roce 1929 (Vídeň) stříbro a v roce 1935 (Paříž) bronz. V letech 1922 – 1938 se mistrovství světa konalo pouze 4x (1922, 1923, 1937, 1938) a mistrovství Evropy v letech 1921 – 1939 jen 8x (1921, 1924, 1929, 1930, 1931, 1933, 1934, 1935). Celá tehdejší generace vzpěračů tím byla ochuzena o další potencionální úspěchy. Je trojnásobným olympionikem. Na OH v roce 1928 (Amsterdam) obsadil v HK do 82,5 kg 4. místo 335 (100, 105, 130). V Los Angeles (1932) obsadil 2. místo za 377.5 (112.5, 117.5, 147.5). V Berlíně (1936) stříbrnou medaili obhájil s výkonem 402.5 (122.5, 125, 155). Vytvořil tři světové rekordy, v HK do 82,5 kg v soupažném tahu 110 kg, 111 kg (1928), HK + 82,5 kg olympijský trojboj 407,5 kg (1936). Během startů na OH také překonal devět olympijských rekordů: HK do 82,5 kg v tahu 100 kg, v trojboji 335 kg (1928), HK +82,5 kg trh 110 kg, 115 kg, 117,5 kg, trojboj 377,5 kg (1932), HK +82,5 kg v trhu 122,5, kg, 125 kg, v nadhozu 155 kg (1936). Osobní rekordy v HK do 82,5 kg 357.5 (111, 109, 140); v HK +82,5 kg 407.5 (127.5, 125, 155).

 

Společně se synem Václavem mají na svém kontě pět startů na olympijských hrách. Václav mladší startoval na OH v letech 1952 (Helsinky) a 1956 (Melbourne). V Helsinkách obsadil v HK do 82,5 kg 11. místo 350 (100, 107.5, 142.5) a v Melbourne 6. místo 400 (125, 120, 155) ve stejné HK.  Na mistrovství Evropy v letech 1953 – 1959 vybojoval 0+4+3 medailí v olympijském trojboji. Dvojice otec a syn v reprezentaci se ve sportu opakuje poměrně často, ale výsledky Pšeničků jsou naprosto unikátní. Protože byl zaměstnán v Dopravních podnicích města Prahy, byla v roce 2016 po něm na jeho památku pojmenována tramvaj.

 

(*16. 4. 1899 Pitkovičky – †22. 11. 1959 Teplice nad Bečvou)

 

Narodil se v malé obci Pitkovičky, dnes součást Prahy. Startoval v HK do 82,5 kg, nad 82,5 kg v dresu Hellas Košíře a AFK Stráže bezpečnosti Praha. Ve 13 letech začal pracovat v cihelně. Byl zaměstnán u policie v Praze a později v Elektrických podnicích na pozici manipulátora. Od roku 1921 zápasil v Hellas Košíře. Vzpírat začal až v 19 letech. Pětinásobný mistr ČSR v letech 1923, 1924, 1925, 1927 a 1928 ve vzpírání. Startoval 4x na ME s bronzovou medailí v roce 1929 ve Vídni, kde startoval v HK + 82,5 kg a v trojboji dělal 350 (105, 105, 140). V roce 1923 zvítězil v HK do 82,5 kg na MS ve Vídni. Soutěžilo se ve čtyřboji trh levoruč, nadhoz pravoruč, tah a nadhoz soupažně, dělal 387.5 (80, 92.5, 90, 125). Na OH startoval v roce 1924 (Paříž) a obsadil zde 8. místo v HK do 82,5 kg za 470 (70, 95, 92.5, 85, 127.5) v pětiboji (trh a nadhoz jednoruč, tah, trh a nadhoz soupažný). V roce 1928 v Amsterodamu (HK +82,5 kg) vybojoval bronzovou medaili v olympijském trojboji 357.5 (100, 107.5, 150) a v roce 1932 v Los Angeles opět v HK +82,5 kg se stal olympijským vítězem za 380 (112.5, 115, 152.5). Stal se prvním trojnásobným olympionikem v našem vzpírání. Překonal olympijské rekordy na všech třech olympiádách. HK do 82,5 kg v tahu 85 kg a trhu 85 kg (1924), HK nad 82,5 kg v trhu 107.5 kg, v nadhozu 147.5 kg, 150 kg (1928), v HK nad 82,5 kg v trhu 112.5 kg, 115 kg, v nadhozu 152.5 kg, v trojboji 377.5 a 380 kg (1932).

 

Trenéra potřeboval pouze ve svých začátcích, v pozdějších letech zásadně trénoval sám. Byl nejlepším vzpěračem ČSR v letech 1923, 1927, 1928, 1932. Osobní rekordy: HK +82,5 kg trh pravoruč 80 kg, trh levoruč 87.5 kg, nadhoz levoruč 87.5 kg, nadhoz pravoruč 101.3 kg, tah 115 kg, trh 115 kg, nadhoz 152.5 kg, trojboj 380 kg. Do roku 1952 byl se svými 33 roky a 106 dny naším nejstarším olympionikem. V Helsinkách mu prvenství sebral Josef Hantych. V roce 1938 přestoupil z existenčních důvodů k profesionálním zápasníkům. O několik týdnů později ohlásil tento přestup také Václav Pšenička. Oba zápasili v aréně zápasníka a vzpěrače Josefa Dostála pouze několik týdnů. V roce 2010 zařazen do Síně slávy Českého svazu vzpírání IN MEMORIAM.

 

Jeho syn Jiří Skobla (*1930 – †1978) vybojoval 3. místo na OH v roce 1956 v Melbourne ve vrhu koulí, mistrem Evropy se stal v roce 1954 (Bern) za 17,20 m. Vždy chtěl být vzpěračem. V prosinci 1947 vstoupil do oddílu vzpírání SNB Praha. V roce 1948 zvítězil v juniorském mistrovství ČSR. V dresu RH Praha startoval ještě v šedesátých letech I. ligu ve vzpírání. Pro zranění v krátkém čase přešel do lehké atletiky. Stal se prvním Evropanem s výkonem přes 18 m ve vrhu koulí.