Odkazy

Často kladená otázka, do které doby můžeme klást vznik techniky v trhu a v nadhozu do dřepu? Upřímně řečeno, nevím. Snad někdy do poloviny 20 let minulého století. Všechny z té doby dochované fotografie nám však představují vzpěrače s činkou nad hlavou při dokonaném pokusu a proto nám v pátrání nepomohou. Koho napadla myšlenka užití dřepu? Mnozí vzpěrači v minulosti trhali a přemísťovali do polodřepu s rozskočením do stran. Domnívám se, že některé z nich činka srazila do dřepu a nová technika byla na světě. Další z možností je trh jednoruč, který se prováděl do hlubokého polodřepu, který u nejvyspělejších závodníků v mnoha případech přešel do plnohodnotného dřepu. K přechodu do dřepové techniky v ostatních disciplínách zbýval pak již jen malý krůček. Zažil jsem obdobnou situaci v roce 1978 před MS v Gettysburgu. Jeli jsme v tréninku přemístění do polodřepu naplno, jeden z nominovaných si naložil osobák a při výrazu do podřepu jej činka srazila do dřepu. Kupodivu dokázal vstát a činku nad hlavou fixovat (maximálně uvolněná ramena a kotníky). Nová technika byla na světě. Po diskuzi jsme se s trenéry dohodli, že tato technika má více mínusů než plusů a zapomeneme na tento náhodný pokus. K našemu velkému překvapení polovina Číňanů o několik týdnů později na MS tuto techniku měla perfektně zvládnutou a za několik let s ní začali překonávat světové rekordy.

 

V první polovině 50 let píše František Menšík ve své Historii vzpírání, že se technice do dřepu na vrcholných soutěžích věnuje třetina vzpěračů. Ostatní používají klasiku do střihu. Koncem 60 let byl již poměr opačný. Ujala se, protože je efektivnější. Jsou však známé případy, kdy závodník trhal do dřepu, ale nadhazoval do střihu. Opačných případů z důvodu slabších nohou bylo méně. Mezi výjimky potvrzující pravidlo patřil Mirek Kolařík, který trhal do střihu (tvrdá ramena) a nadhazoval do dřepu. Dnes je vyloučeno potkat na vrcholné soutěži střihaře v mužské podobě. Náš sport se dále vyvíjí, nezamrznul. Porovnejte si na YouTube úroveň provedení techniky v 60 – 70 letech s dnešním stavem. Podle dnešních pravidel by prošla tak polovina pokusů. Mnozí olympijští vítězové a mistři světa by se jmenovali jinak. Téměř absolutní čistota dnešního provedení je vykoupena velkým počtem neplatných pokusů i při jejich zvládnutí. Někteří vzpěrači dnes po čínském vzoru vyrážejí do dřepu. Jestli to je slepá cesta nebo ne, nechám k posouzení jiným. Procento neúspěšných pokusů oproti klasice, je zde ale vyšší.

 

Do svého archivu se mi podařilo získat fotografii Václava Bečváře, na které je v roce 1934 zvěčněn v trhu do dřepu. Bylo to pro mne překvapení, protože jeho další fotografie z roku 1947 z mistrovství světa v Philadelphii jej zaznamenala v přemístění do střihu. Václav měl mezinárodní úroveň. V roce 1933 se stal v HK +82,5 kg mistrem Evropy v pětiboji, který sestával z trhu jednoruč P+L, tahu, trhu a nadhozu soupažně, výkonem 552.5 (90, 82.5, 102.5, 117.5, 160) a po 14 letech na výše jmenovaném světovém šampionátu vybojoval v trojboji (tah, trh, nadhoz) v téže HK bronz za 360 (105, 105, 150). Celá tehdejší reprezentace vzpírala do střihu. Pamatuji si, že mnozí „střihaři“ experimentovali s „dřepačkou“, ale jen některým se podařil přechod úspěšně dokončit. V naší reprezentaci z konce 50 a začátku 60 let se obě techniky praktikovali zhruba v poměru 50: 50. Do dřepu vzpírali například Robert Belza, Zdeněk Srstka, Zdeněk Otáhal, Hans Zdražila atd. Do střihu Václav Pšenička, Václav Syrový, Josef Menčík, Antonín Babinský, Zdeněk Petrák atd. Náš poslední velký střihař Ondrej Hekel uměl obě techniky, ve svých nejlepších letech však dával přednost střihu. Ještě v  polovině 70 let vynikající vzpírání do střihu předváděli Bolek Pachol a Honza Helebrant. Jestli mě paměť neklame, úplně posledním vzpěračem světové úrovně u nás byl Petr Šolar, který svoji závodní činnost přenesl roku 1984 do tehdejšího Západního Německa. Univerzálním vzpěračem byl Waldemar Bazsanowski (POL), který překonával světové rekordy s užitím obou stylů. Se střihovou technikou se dnes můžeme setkat ojediněle v ženském vzpírání a častěji v kategorii Masters. 

 

Václav Bečvář 1934

Václav Bečvář 1934

Bečvář Václav na MS 1947 Philadelphia

Bečvář Václav na MS 1947 Philadelphia

Karel Prohl