Víte že (4a) - Český svaz vzpírání

Odkazy

 

V Praze – Stromovce se koná ve dnech 17. – 18. 11. 2018

100. Mistrovství České republiky mužů

29. Mistrovství České republiky žen

(1/2)

 

  • První mistrovství Československa ve vzpírání mužů se konalo v roce 1919 v Plzni. Soutěžilo se ve čtyřboji (trh pravoruč, trh levoruč, nadhoz od ramene a nadhoz soupažně). V tomtéž roce se konalo ve shodných disciplínách i mistrovství Československa juniorů. V této kategorii startovali nováčkové, junioři a senioři, kteří zatím nezvítězili na žádné soutěži. Juniorská kategorie nebyla v té době věkově omezena. V roce 2018 se bude v Praze ve dnech 17. – 18. 11. konat jubilejní 100. Mistrovství mužů a v pořadí 29. Mistrovství žen.
  • Prvním mistrem Československé republiky se stal Ludvík Wagner (*30. 11. 1885) z K. A. Ctibor Plzeň, který se v roce 1920 také stal v Antverpách naším prvním vzpěračským olympionikem. Zatím posledním mistrem České republiky se stal Andrej Beran (CCBC Praha) v roce 2017.
  • Prvního národního mistra vyhlásili v roce 1890 v Rakousku, v Anglii 1891, v Německu 1893, v Čechách 1894, v roce 1896 v Rumunsku a Švédsku, v Rusku a Itálii 1897 a Francii 1901. V tomto žebříčku jsme ve světě na čtvrtém místě!Mistrovství se nekonalo ve válečných letech 1915, 1916. Drtivá většina vzpěračů a zápasníků byla na frontě. V roce 1917 se mistrovství konalo v hotelu „Adria“ na Václavském náměstí. Pořadatelem tohoto válečného mistrovství byl agilní klub ČAK Královské Vinohrady. Vzpíralo se s dvojnásobným relativním oceněním bez rozdílu tělesné váhy (minimum závodníků). Zvítězil Václav Sochůrek (ČAK Královské Vinohrady). Mimochodem, vážil 62,5 kg, trh jednoruč 55 kg, trhem a nadhozem soupažně 82,5 a 100 kg. V roce 1918 byla sportovní činnost na celém území ovlivněna končícím válečným konfliktem a politickým převratem, který přinesl vznik samostatného Československa a k případným výsledkům z tohoto roku jsem se nedostal. Pokud se konalo do 28. října, patří šampionát do období před vznikem Československa.
  • Mistrovské soutěže se na území Čech konali již v době, kdy jsme byli součástí Rakouska – Uherska. První zaznamenané mistrovství Čech se konalo v Praze na Střeleckém ostrově dne 22. 7. 1894 v rámci II. Velkých mezinárodních závodů Č. A. C. Královských Vinohrad. Soutěžilo se ve více sportech. „Ve vzpírání břemen zvítězil Josef Soukup z pořadalského klubu, který všechny činky od 50 kg do 130 kg vzpíral s lehkostí a zvítězil s takovou převahou, že mu titul mistra Čech právem náleží. Druhou cenu dobyl Ivan Bilián (pseudonym), který překvapoval pěknými výkony a elegancí. Třetí cenu obdržel Alex Dvořák, který svými výkony vzbudil rovněž obdiv“.

  • V letech před vznikem samostatné Československé republiky (1918) se konalo mistrovství Čech. Těžkoatletické kluby mnohdy vyhlašovaly své „šampionáty“ a kolem roku 1900 se jich konalo i několik ročně v různých disciplínách. Vždy však museli žádat o schválení svůj střešní orgán, který žádost posoudil a rozhodl, zda soutěž povolí. Soutěžní pravidla nebyla sjednocena (disciplíny, hmotnostní kategorie). V letech 1919 – 1939 se soutěžilo o mistrovství Československa, v letech 1940 – 1944 o mistrovství Protektorátu Čechy a Morava. Po skončení válečného konfliktu 1945 – 1992, jsme se vrátili k šampionátu o mistrovství Československa. Mistrovství České republiky bylo obnoveno v roce 1969 v důsledku federalizace státu (jako protiváha ke Slovenskému svazu vzpírání vznikl Český svaz vzpírání) a konalo souběžně s mistrovstvím Československa. Národní šampionáty České a Slovenské republiky byly postupové soutěže na federální mistrovství. Rozpadem Československé republiky (1993) soutěžíme pouze na úrovni České republiky.
  • Dne 8. 5. 1897 byla založena „Česká athletická amatérská unie“ (Č.A.A.U.) V rámci této unie byl zřízen odbor zvaný „Těžká sekce“ sdružující zápas a vzpírání. Dne 4. 12. 1903 se od Č.A.A.U. odtrhla část klubů a založila samostatný těžkoatletický svaz „Český atlhletický svaz pro Království České“ (Č.A.S.). Vedení Č.A.S. nepřipouštělo kluby registrované v Č.A.A.U. ke svým soutěžím. V těžké atletice došlo k těžkému rozkolu. Stále trvající rozpory při obesílání soutěží obou organizací, přimělo kluby sdružené v Č.A.A.U. k tomu, že v roce 1911 zakládají další organizaci pod názvem „Ústřední svaz těžké atletiky“ (Ú.S.T.A.) za předsednictví arch. Rudolfa Schindlera, kterému se částečně podařilo zmírnit napětí mezi stávajícími složkami „avšak shody v zájmu celku docíleno nebylo“ (František Menšík). Tento dualismus byl ukončen po vzniku Československé republiky v roce 1918 sloučením obou konkurenčních svazů pod „Československý svaz těžké atletiky“ (Č.S.T.A.). Nejenže v zhruba letech 1894 – 1907 vyhlašovaly kluby „své“ národní šampionáty, ale i Č.A.A.U a Č.S.A. pořádali své mistrovství Čech. Každoročně se pořádali i samostatné Mezinárodní mistrovsví Čech, které se konalo často bez cizinců. Pokud bychom započítali v každém roce pouze jedno mistrovství, s válečnou přestávkou (1915 – 1916), dojdeme k číslu, které by označilo následný šampionát jako 122. v pořadí. Hezká tradice. 
  • Příklad z doby před vznikem Č.S.T.A. (1918). K.A. Nusle pořádal v roce 1902 I. národní atletické závody. Na pořadu byla čísla lehko- i těžkoatletická. Vzpíralo se jednoručně 36 kg/40 kg a soupažně 60 kg/70 kg na vytrvalost v HK do a přes 75 kg (kilogramy se sčítaly). Soutěž pokračovala samostatným nadhozem soupažně. Další disciplínou byla chůze s břemenem 100 kg těžkým na 300 m. Vyhodnoceni byli jen dva závodníci. Ostatní byli diskvalifikováni pro „běžení“. Své národní šampionáty v tomto roce pořádali S.K. Plzeň, K.A. Nusle, S.K. Slavia, K.A. Meteor a snad ještě někdo další.
  • K rekordmanům ve sběru seniorských titulů patří Josef Hantych (Hellas Roudnice, ČAK Vinohrady, AFK Stráže bezpečnosti, RH Praha) s 19 tituly (1933 – 1953), Jindřich Vavřička (ČAK Vinohrady, Slavoj Praha Jatky, Spartak Praha Stalingrad) se 17 tituly (1937 – 1956), Václav Pšenička (1926 – 1943, KA Bivoj Žižkov, SKEP Praha, AFK Stráže bezpečnosti) a Karel Saitl (Hellas Brno, Sokol Pražský, Sokol Svit Gottwaldov, Jiskra Gottwaldov) s 15 tituly (1947 – 1961). Ve všech případech se jednalo o mistrovství Československa. Mnozí závodníci si dávali záležet na tom, že mistrovské tituly vybojovali v řadě za sebou. (Karel Saitl startoval později v kategorii veteránů, kde vybojoval v letech 1980 – 2010 celkem 40 titulů).

    Josef Hantych při tréninku na plavbě do New Yorku 1947

  • Z aktivních vzpěračů v počtech vede Jiří Orság (Sokol Karolinka) s 9 mistrovskými tituly (2005 – 2017) před Petrem Petrovem 7 titulů (2009 – 2017), Jiřím Gasiorem (2009 – 2017, oba SKV Bonatrans Bohumín) a Patrikem Krywultem (2005 – 2016, SKV Baník Havířov), kteří mají po 6 titulech. (Pokud půjdeme do větší hloubky, zjistíme, že v různých věkových kategoriích Orság zvítězil 21x, Petrov 19x, Gasior 18x, Krywult 17x).
  • Do mistrovských listin se zapsalo zhruba 1850 mistrů a přeborníků Československa (1919 – 1992) a Čech (1894 – 1917, 1969 – 1992, 1993 – 2017) různých věkových a hmotnostních kategorií. Ročně je vybojováno zhruba 120 mistrovských titulů (v okrajových věkových kategoriích nebývají obsazeny všechny hmotnostní kategorie). Že vám nevycházejí počty? Mnozí mistři se nespokojí pouze s jedním titulem a v součtu přes několik věkových kategorií jich dokážou během sportovní kariéry nastřádat i několik desítek.

    Jiří Orság

  • Známe za období 1919 – 2017 celkem 214 mistrů republiky v kategorii mužů (99 ročníků), kteří vybojovali 727 titulů mistra republiky.
  • Jak jsou na tom oddíly a kluby? Vedou závodníci PSKO Praha, kteří vybojovali v naší historii 119 titulů v kategorii mužů, z toho 33x pod názvem AFK Stráže bezpečnosti, 7x pod názvem SNB Praha, 50x pod názvem RH Praha a 29x pod názvem PSKO Praha. Na stříbrné pozici je SKV Bonatrans Bohumín s 97 tituly (74x pod názvem ŽD Bohumín a 23x pod dnešním názvem). Na bronzovém stupni jsou závodníci Baníku Sokolov s 93 tituly (1x pod Sokolem Těšovice, 92x pod současným názvem). Tituly vybojovali závodníci 54 oddílů a klubů, z tohoto množství je k dnešnímu dni 18 aktivních.
  • V kategorii žen jsme začali s každoročním šampionátem v roce 1990. Mistrovství České republiky se konalo v Příboře dne 6. 5. 1990 a Československé federativní republiky (ČSFR) 20. 10. 1990 ve Štúrově. První republikovou šampionkou se stala Jana Růžková (VCHZ Pardubice) a federální šampionkou Szilvia Szitášová (Juchcelpap Štúrovo). Zatím poslední šampionkou je Tereza Králová (PSKO Praha).
  • Největší počet mistrovských titulů vlastní Lenka Orságová – Kenisová, která v letech 2000 – 2016 vybojovala 14 zlatých medailí (v průřezu věkovými kategoriemi zvítězila 22x). Po 13 titulech mají Radka Ševčíková – Zátopková (1990 – 2005) a Marie Korčianová – Nováčková (1992 – 2011, obě Sokol Moravská Ostrava). Aktivně stále vzpírá Lenka Kenisová a má tak možnost svoji sbírku ještě rozšířit. 

    Lenka Kenisová

  • Celkem 75 (2017) žen s titulem šampionky. V období 1990 – 2017 (28. ročníků) vybojováno 220 titulů.Nejúspěšnější jsou děvčata v Ostravě, mají na kontě 54, PSKO Praha 48, Bohumín 19 a Nový Hrozenkov 15 titulů. Alespoň jeden titul vybojovaly ženy z 28 oddílů – klubů. Z těchto je 21 stále aktivních.

Karel Prohl