Antonín Bína

Antonín Bína
(převzato z časopisu START 1/1902)

Antonín Bína narozen r. 25.11.1865 již jako hoch jevil velikou nákolnnost ku tělesným hrám tělo zušlechťujícím. Vystudoval karlínskou reálku, kde již tehdy byl dáván profesorem tělocviku Krejčím za vzor druhým žákům. Roku 1884 vstoupil do řad sokolských, kde otevřeno mu široké pole, by tělo své všestranným výcvikem utužil a stal na dráze této během let (od r. 1884 – 1901) jedním z prvních borců Sokola. Již v životě sokolském věnoval zvláštní pozornost pro jednotlivé obory tělocviku.

V análech Sokolstva zajisté jsou v paměti vynikající výkony Bínovy, zvláště ve skoku do dálky 5 m, 95 cm, skoku do výše 1 m, 75 cm a skoku o tyči 3 m, 45 cm a svědčí o tehdejší již velké vyspělosti Bínově ve sportu, kde se jiným o atletice ani nezdálo.

Dlužno podotknouti, že tehdy sport, který nyní celým světem dráhu sobě razí, ještě v plenkách se nalézala mimo prosté zaznamenání výkonu toho kterého borce nevěnována mu další pozornost, ačkoliv mnohé výkony jsou až do nynější doby rekordy kontinentálními, dosud nikým nepřekonané, jak tomu jest při Bínově skoku o tyči 3 m. 45 cm do výše. V Sokolstvu dobyl Bína 11x přebornictví.

Jsa Sokolem tělem i duší a vžít v myšlenku poslání Sokolstva a jeho postavení k národu, zúčastnil se v letech jmenovaných všech závodů jednotou pořádaných v družstvech i jednotlivcích a byl vyslán s jinými ještě přeborníky ku velkolepým závodům 5-10.6.1892 do Paříže a Nancy, kde mnohých vavřínů a prvních cen Sokolstvu dobyl. Jako Sokol zúčastnil se závodů vyhraných různými kluby sportovními.

Mírumilovná povaha a nezdolná zásadnost získaly mu lásku všeho společenstva a razily mu v životě sokolském cestu na místa činovníků.

V roce 1892 na přímluvu nadšenců a buditelů sportu atletického u nás jež tehdá vedli Mistr Fridolin Hoyer a nebožtík Josef Balej, vstoupil jako jednatel nově založeného klubu „Žižkov“ do řad atletických a počal myšlenku sportovní v platnost uváděti. Stav se náčelníkem a podporován jsa svými druhy razil novému klubu dráhu k úspěchům velkolepým, tak, že v době poměrně krátké klub „Žižkov“ dobyl sobě prvého místa v athletice těžké. Nešťastnými závody mezinárodními klubem r. 1897 v cirkusové budově na Královských Vinohradech pořádanými nucen byl klub „Žižkov“ z důvodu finančních se rozpadnouti. Bína však neúnavně se přičiňoval se Stanislavem Havlíkem, by utvořen byl klub nový, nynější Klub Athletů „Žižka“, jehož náčelníkem opětně zvolen byl a kteréž místo dosud ke cti a chloubě klubu zaujímá. Během své sportovní činnosti dobyl 32 cen na kolbišti athletickém zde i v cizině, mezi nimiž i mistrovství Čech ve vzpírání břemen vypsané v Plzni r. 1897.

Za vedení Bínova pořádal Klub athletů „Žižka“ velezdařilou Sportovní akademii r. 1901 v Národním domě na Královských Vinohradech, jakož i různé representační velké závody ve prospěch našich národních institucí.

Ačkoliv jako všemu ušlechtilému dostalo se i jemu málo vděku za velké jeho zásluhy o rozvoj sportu našeho, zůstal vždy svým zásadám věren i přejeme zasloužilému českému sportovníku z plna srdce: Buď dlouhá léta ještě mezi námi ku rozkvětu ušlechtilého sportu a slávě barev českých a mocným vzmachem, paží nezdolnou třímej vlajku naši s heslem „Silou lví“ a „Síle zdar“.

Z pozdějších pramenů k doplnění

Nepřehledná jest řada mladých, zdravých, silných a uvědomělých borců, jež českému sportu vychoval tento trainér. Jeho žáci a vychovanci, byť amatéři či profesionálové, vždy čestně a důstojně s úspěchy dělali čest barvám českým. Bína připravoval borce na Olympiády do Athén, Londýna, Stockholmu, Antverp, Paříže a i na Pershingovu Olympiádu. Do Antverp je pak vedl. Skvostné čestné ceny stříbrné, řada pohárů v majetku se nalézajících, jakými nemůže se pochlubiti žádný jiný klub, těch dobyto bylo klubem „Žižka“ zásluhou Bíny, jenž mu vychovával členstvo a závodníky-borce. V případě potřeby zaskočil do různých funkcí. Klub za jeho velké zásluhy jmenoval ho čestným členem.

Bína se stal spoluzakladatelem U.S.T.A. v Praze (1.1.1911), jenž existoval před válkou a spoluzaložil i s arch. Rudolfem Schindlerem a tajemníkem Šímou nynější (za klub atletů Žižka) nejvyšší naše těžko-atletické ústředí, náš Československý Svaz Těžké Atletiky (ČSTA), kde pracoval dlouhá léta ve funkci náčelníka svazu. Klubu, svazu a sportu věnoval své nejlepší síly a také se dočkal ovoce. Obrovský rozmach jeví se v atletice těžké, která vděčí také Bínovi za svůj vzrůst a rozvoj. Dnes členové sportu těžko-atletického s úctou pohlíží na činnost Bínovu. Bína nezná únavy, vychovával vždy jen sportovce cele a to nejen po stránce výkonnosti tělesné, ale i gentlemany vystoupením a jednáním.

V Praze zemřel ve věku 91 let (†1956), nestor československé těžké atletiky Antonín Bína (1865). Vstoupil do sportovního života ve svých 18 letech v roce 1883. Začal sportovat ve sklepě karlínské obecné školy. Vedle typicky sokolského tělocviku si Bína oblíbil cvičení s koulovými činkami a stal se nadšeným propagátorem činkových cvičení. Měl k vůli tomu značné problémy s vedením Sokola. Ve spolupráci s dalšími výraznými osobnostmi naší historie Josefem Balejem a Fridolinem Hoyerem, osamostatnili těžkou atletiku jako sportovní odvětví, zakládali těžkoatletické kroužky. A.Bína ve svých 30 letech se stal náčelníkem „Klubů atletů Žižka Praha“. Náplň činnosti klubu byla velmi široká – vedle vzpírání a zápasu se tu také šermovalo, pěstovala se lehká atletika i boxing. Bína byl prototypem všestranného sportovce. V letech 1884 – 1901 patřil mezi nejlepší sokolské závodníky. Získal v těchto disciplínách množství medailí na národních a mezinárodních soutěžích. Jako typická střední váha (72 kg) nadhodil 105 kg, soupažným tahem na vytrvalost dokázal 70 kg zatáhnout 11x. Později se Bína více věnoval zápasu. Antonín Bína byl ve sportovní přípravě přímo klasickým vzorem tréninkové poctivosti, tvrdosti ve cvičení a toto také od svých svěřenců nekompromisně vyžadoval. Stovky vzpěračů a zápasníků, kteří prošli jeho školou vzpomínali vděčně na chvíle, strávené při cvičebních hodinách vedených tímto náčelníkem.