Sponzoři

Odkazy

 

Na snímku č. 1. z roku 1910 (pravděpodobně Německo) vidíme ukázku kombinaci sportů, které byly registrovány v tehdejších spolcích těžké atletiky v celé Evropě. Úplně vlevo se prezentují boxeři, na opačné straně zápasníci, uprostřed vzpěrači v ukázce jednoručního vzpírání s krátkou činkou (trh jednoruč + bent press) a bulinou. Uprostřed vzadu akrobatická sestava dvou vzpěračů, před nimi klasické vzpírání s plnou koulovkou a včele snímku dřep vzadu v tehdejším pojetí na špičkách. Činka je nakládací s pevnou osou, systém Wilhelma Heydena (půlkulaté poklice se dali odšroubovat a na osu činky přiložit kotouče). V takových živých obrazech probíhali při různých slavnostech i velice populární soutěže mezi regionálními kluby. Hodnotila se rychlost nástupu do finální podoby, pestrost disciplín, počet účastníků a choreografie. Tehdejší technika fotografování velela aktérům pro kvalitní snímek v plánované pozici minimálně na několik vteřin „zmrznout“. Vyhlášeným mistrem v kompozici těchto sestav byl u nás jeden ze zakladatelů těžké atletiky Antonín Bína, který si toto umění přinesl ze Sokola. Ke slavným sestavám došlo při oslavách jeho kulatých 60 let v roce 1925. Autorem kompozice byl jeho blízký přítel Fridolin Hoyer, kterému se ke stejnému výročí o tři roky později sám revanšoval. Snímky z těchto slavností se pravděpodobně nezachovaly.

 

Na obrázku č. 2. z roku 1912, je při animaci svého světového rekordu v nadhozu 182,5 kg Karl Swoboda. „Křoví“ mu zde dělají kolegové z klubu a štamgasti z jeho hospody. Samozřejmě se jedná o „nafilmovaný“ pokus. Rekord překonal dne 21. 12. 1911, snímek byl pořízen na dvoře jeho restaurace dodatečně někdy na jaře 1912. Také zde se jedná o přísnou choreografii.   

 

Vyvážené aranžmá bylo zásadní i při tomto pamětním snímku č. 3. sportovního klubu „Treubund“ z roku 1903. Fotilo se na dvoře hospody, kde měl klub pronajatou místnost, ve které se odbýval klubový život – trénink, soutěže, oslavy. Závodníci trénovali a vedoucí funkcionáři – vždy ctihodní a vážení občané, pili pivo. Prezentace vybojovaných medailí připnutých na hrudi byla povinná a zvyšovala prestiž klubu.

 

Estetika je hlavním motivem obrázkuč. 4. přinášející pohled do tréninkového zákulisí těžkých atletů v jakémsi sportovním klubu ve střední Evropě na přelomu 19. a 20. století. Setkáváme se zde s ideou všestrannosti v podobě těžkého nářadí spojené s gymnastikou a akrobacií. V popředí akce aktivních členů klubu, uprostřed pod „vítězným obloukem“ nejúspěšnější závodník, v pozadí sbor funkcionářů a diváků. Sportsmani nebývali v té době plně specializováni jedním sportem, mnozí z nich věnovali svůj klubový čas širším tělocvičným aktivitám.  

 

Typická ukázka prezentace sportu, v tomto případě vzpírání a jeho odnože kettbellu v 30 – 60 letech v SSSR. Snímek č. 5. pravděpodobně pochází ze slavnostní přehlídky sportovců na Spartakiádě národů SSSR z druhé poloviny 30 let. Alegorický vůz, na jehož korbě vzpěrači a představitel„гиревого спорта“ (kettbellu) bojují v dresu Dynama (sportovní složka ministerstva vnitra SSSR) za světový mír. Vůz je tlačen a tažen 12 vzpěrači a představuje mimo jiné Gegorije Popova (1912 – 1974), který překonal v letech 1934 – 1939 v HK do 60 kg 23 světových rekordů. SSSR nebyl členem FIH, z tohoto důvodu byly výkony jeho a ostatních členů „sborné“, vedeny pouze jako rekordy SSSR. Grigorij stojí za svým jménem a drží nad hlavou trhovým úchopem dřevěnou atrapu činky představující 100 kg. Nejvýše stojícího jsem identifikoval jako Serga Ambartsumyana (1910 – 1983), násobného světového rekordmana v HK +82,5 kg v jednoručním vzpírání. Vzpěrač stojící zády k fotoreportérovi drží činku v přemístění na prsou a může to být kdokoliv z dalších 10 – 15 světových rekordmanů, které tehdy sovětské vzpírání mělo. Na čele alegorického vozu stojí zmíněný představitel гиревого спорта, který v minulosti v Rusku (SSSR) měl stejnou popularitu jako vzpírání a dodnes se mu v Rusku věnují tisíce vyznavačů. Za zmínku stojí, že v posledních letech získává popularitu kettbell i u nás. Snímek představující tuto vyváženou sestavu dokázal spojit informaci s dobovou funkcí sportu.    

 

Snímek č. 6. připomíná cestu na poslední předválečné mistrovství světa (Vídeň 1938), kdy si na palubě zaoceánského parníku krátili dlouhou chvíli vzpěrači USA – zleva John Terpak (3. HK do 75 kg), John Grimek (4. HK do 82,5 kg), John Terry (4. HK do 60 kg), na ramenou mu sedíAnthony Terlazzo (1. HK do 67,5 kg), Steve Stanko (2. HK +82,5 kg), John Davis (1. HK do 82,5 kg). Focení skončilo upopulární vyvážené „sestavy“. Jen výjimečně se v tehdejším čase nevyužila možnost prezentovat se jinak a o to více zaujmout čtenáře a diváky.

 

č. 1
č. 2
č. 3
č. 4
č. 5
č. 6

 

Karel Prohl