Odkazy

 
 
Ota Zaremba (22. 4. 1957 Karviná), s tréninkem začal u trenéra mládeže Karla Dudy. Základní vojenskou službu absolvoval v RH Praha, kde spolupracoval s trenéry Antonínem Drešlem a Václavem Peterkou. Po návratu z armády do mateřského klubu Baníku Havířov se stal jeho trenérem Emil Brzóska. Je v pořadí naším třetím vzpěračským olympijským vítězem. Do mezinárodního vzpírání vstoupil na MEJ-MSJ v roce 1976 v Gdaňsku, kde obsadil v HK do 82,5 kg 6. – 7. místo za 290 (135, 155). Stal se zároveň mistrem světa ve dvojboji a trhu, v nadhozu obsadil 2. místo. Na OH překonal 8x olympijský rekord. Za své vítězství na olympiádě byl zvolen sportovcem roku 1980 ČSSR a obdržel státní vyznamenání. V I. ročníku (1980) ankety IWF o nejlepšího vzpěrače obsadil 10. místo a je zatím jediným naším vzpěračem v této anketě, kterého si IWF všimla. V roce 1993 u příležitosti stého výročí vzniku organizovaného vzpírání v Čechách byl vyhodnocen mezi první desítkou nejlepších vzpěračů naší historie. Reprezentoval v letech 1976 – 1987. Stal se 5x mistrem Československa (1979, 1980, 1981, 1984, 1985). Nejlepší výkony v HK do 100 kg 415 (187.5, 227,5) z roku 1981. V anketě o nejlepšího sportovce ČSSR roku 1981 se umístil na 7. místě. Na turnaji „Černé moře“ v roce 1984 obsadil v HK do 110 kg 6. místo za 397.5 (180, 217.5). První vzpěrač u nás, se vstupem do tohoto klubu s osobní vahou pod 100 kg. V roce 1981 překonal 4x světový rekord v HK do 100 kg v trhu 185,5 kg dne 4. 6. v Tatabányi a ve Štúrově na Světovém poháru 27. 6. v trhu 187,5 kg a ve dvojboji 412,5 a 415 kg. V roce 1981 na ME-MS v Lille se těžce zranil na základním pokusu v trhu na 185 kg. Ze zdravotních důvodů předčasně ukončil svoji sportovní kariéru a začal pracovat jako horník na dole 9. Květen ve Stonavě. S pomocí sdružení bývalého vynikajícího koulaře Remigia Machury a městského úřadu v Horní Suché založil „Vzpěračskou školu Oty Zaremby“, kde se věnuje výchově mládeže. Je členem Síně slávy Českého svazu vzpírání. Zasloužilý mistr sportu. 
 
Jan Nagy (12. 4. 1945 Sereď nad Váhom), se stal druhým vzpěračem u nás s dvojbojem přes 400 kg. Po dobu své aktivní činnosti byl členem oddílu Baníku Sokolov. Honza měl vynikající nadhoz, ale neustále musel bojovat s hendikepem krátkých prstů v trhu. S tehdejším národním rekordem ve dvojboji 415 kg je po 37 letech v přesné polovině klubu „400“. I tento fakt svědčí o kvalitě výkonu. Jan reprezentoval 4x na MS a 6x na ME v letech 1972 – 1979. Největšího úspěchu dosáhl na OH v Montrealu (1976), kde se umístil na 4. místě shodným výsledkem 387.5 kg s Helmutem Loschem (GDR), který bral bronz. V rámci mistrovství světa vybojoval bronzovou medaili za nadhoz 227.5 kg.  Mistrem Československa se stal 5x v letech 1973 – 1978. V olympijském roce 1976 byl vyhlášen naším nejlepším vzpěračem. Startoval v roce 1975 na turnaji nejlepších světových vah v Londýně a vybojoval zde 3. místo za 390 (165, 225). Zasloužilý mistr sportu a člen Síně slávy ČSV.  
Jako většina členů tehdejší reprezentace dokázal svoji přípravu pozitivně ovlivnit vlastní invencí a je škoda, že se vzpírání nevěnoval ve funkci trenéra. To platí i dalších vzpěračů této skupiny. Z celé „sedmnácky“ se dnes trenérské práci věnuje pouze Pavel Khek a krátce, začátkem devadesátých let, pracoval v Bohumíně Anton Baraniak s družstvem žen. Pokud se podíváme na klub „200 kg“ je situace obdobná. V posledních letech se k trenérské činnosti přiklonili Luboš Sršeň (VŠOZ Horní Suchá) a Miloš Kopecký (SKV Baník Havířov). Po skončení aktivní kariéry se krátce trenérské činnosti v Sokolově a následně v Habartově, věnoval nedávno zemřelý Jan Trnka. Jen velmi krátkou trenérskou kariéru, kterou prokládal starty v I. lize, jsme zaznamenali u Jiřího Mandáta ml. v Bohumíně. Žádný jiný trenér nemá vlastní zkušenost z vrcholového vzpírání. Petr Krol se věnuje na špičkové úrovni činnosti funkcionáře, v minulosti byl významným členem předsednictva (VR ČSV) Petr Pavlásek. A to je vše. Zde jsme ztratili mohutný a nenahraditelný potenciál. Výměna nebo alespoň doplnění funkcionářského kádru v oddílech postupuje pomalu, v některých případech zamrzla před mnoha lety. Věkový průměr trenérů se neustále zvyšuje a dnes se pohybuje na hranici 60 let. V tom horším případě se naši trenéři věnují i ostatním oddílovým činnostem a suplují funkce předsedy, hospodáře a manažera.  
          
Bruno Matykiewicz (21. 4. 1959 Karviná) začíná druhou polovinu tabulky se 412,5 (186, 227,5), se kterými se předvedl v HK do 110 kg ve finále Světového poháru ve švédském Halmstadu v roce 1982. Vzpomínám si, že týden před touto soutěží se v Bohumíně konala MVC Bohumína spojená s posledním kolem prvoligové soutěže (Bohumín pod vedením trenéra Vítězslava Országa zvítězil). Na návrh komise vrcholového sportu svazu vzpírání (dnešní reprezentační komise) se Brunovi do ligy započítával start z této soutěže. Tudíž v Bohumíně nestartoval, ale byl přítomen. Novináři ho po soutěži přemluvili k jednomu exhibičnímu pokusu z důvodu provedení snímku do pondělního tisku. Bruno si naložil na činku 200 kg a s minimálním rozcvičením do polodřepu nadhodil. To byla forma! Vzpírat začal pod vedením trenéra Ivo Pavlíka v Bohumíně. Mistr Československa v letech 1980, 1982 1983. Držitel Zlaté činky 1981 a 1982. Na ME-MS vybojoval 12 medailí 0+2+10. Svoji reprezentační kariéru na špičkových soutěžích začal startem na MEJ-MSJ v Athénách (1978), kde v HK do 90 kg obsadil 5/6 místo. Do klubu „400“ se dostal z finále Světového poháru ve Vídni (1981), kde obsadil 8. místo za rovných 400 kg ve dvojboji. Stal se v pořadí sedmým členem tohoto prestižního klubu. Z důvodu vážného onemocnění následujícího roku, svoji sportovní činnost předčasně ukončil. Zasloužilý mistr sportu a člen Síně slávy ČSV.   
 
Petr Šolar (16. 10. 1956 Ústí n/Orlicí) pochází z líhně vynikajících vzpěračů trenéra Antonína Kubici z České Třebové. Vojnu absolvoval v RH Praha, po jejím skončení odešel do Baníku Sokolov. Je naším prvním juniorským medailistou z ME-MS. Na prvním šampionátu této věkové kategorie v Marseille v roce 1975 vybojoval v HK do 90 kg v obou soutěžích bronzovou medaili za 140 kg v trhu. Dvojbojem 307.5 (140, 167.5) obsadil 4. místa. V dalším roce se šampionáty konaly v Gdaňsku a Petr byl ve stejné HK opět čtvrtý za 325 (145, 180). Seniorský křest prožil na ME-MS ve Stuttgartu v roce 1977, kde obsadil v HK do 100 kg 4/5. místa za 357.5 (160, 197.5). V následujícím roce pořádal mistrovství Evropy Havířov. Petr po lehkém základním pokusu v trhu na 157.5 kg, zvýšil na 162.5 kg a vážně se zranil. Stejná situace se opakovala na ME v dalším roce ve Varně. Při 167.5 kg v trhu mu nevydrželo levé koleno a soutěž musel opustit. V roce 1981 se konalo ME-MS v Lille. V obou soutěžích obsadil v HK do 110 kg 5. místo s výkonem 395 (177.5, 217.5). Jeho poslední vystoupení v reprezentaci Československa máme zaznamenanou na ME-MS v Lublani (1982). Opět z toho bylo v HK do 110 kg 5. místo za 402.5 (177.5, 225). V přípravě na OH v Los Angeles, která se konala v Rakousku a po oznámení našeho bojkotu, se Petr rozhodl emigrovat do tehdejšího Západního Německa. Se vzpíráním pokračoval i v emigraci a dokonce se stal i mistrem Německa. Jeho syn se probojoval do juniorské reprezentace Německa.  Petr se stal v letech 1977 a 1982 mistrem Československa. Výkonem 410 (180, 230) z ligového turnaje v Havířově (1982) je tabulce na 10. místě. Dne 28. 6. 1981 na mistrovství Československa ve Štúrově vytvořil v HK do 110 kg v trhu národní rekord výkonem 187.5 kg. Světový rekord měl v té době v držení Leonid Taraněnko (SSSR) výkonem 191 kg!
 
Rudolf Strejček (30. 11. 1950 Ohrazenice) trojnásobný olympionik z Mnichova (1972), Montrealu (1976) a Moskvy (1980). Se vzpíráním začal v Pardubicích (trenér Bohuslav Svoboda). Během kariéry byl členem VCHZ Pardubice, ŽD Bohumín a RH Praha. Reprezentoval v letech 1969 – 1981. Překonal 3x světový rekord juniorů v trhu, v rekordní listině IWF figuruje pouze 146 kg v trhu (HK 110 kg) z 10. 5. 1970, který Ruda překonal při mezistátním utkání se Švédskem v Söderhammu. Má impozantní medailovou sbírku z ME-MS 0+4+5. Šestinásobný mistr Československa v letech 1970 – 1979. Na ME-MS v roce 1981(Lille) obsadil v trhu 2. místo za A. Pisarenkem (URS) pouze tělesnou vahou. Na OH v Mnichově překonal olympijský rekord v HK do 110 kg v tahu výkonem 177.5 kg. V roce 1981 se zúčastnil WORLD SUPERMENN KONTES ve Velké Británii. Soutěž o nejsilnějšího muže planety se konala mezi vzpěrači a silovými trojbojaři. Každému sportu zůstala jedna disciplína a byl přidán tah jednoruč s rozdělenou vahou – dvě jednoruční činky á 50 kg. Ruda v silné konkurenci odsadil 2. místo za 1 030 kg (320, 210, 10x50). Trojboj se skládal z mrtvého tahu, nadhozu a zmiňovaném tahu s rozdělenou vahou. K vítězství chyběl jeden tah. V roce 1968 se stal prvním naším dorostencem s překonanou hranicí 400 kg v olympijském trojboji. Do klubu „500 kg“ (olympijský trojboj) se dostal v roce 1971 a byl prvním naším závodníkem, kterému se to podařilo v HK do 110 kg. Zasloužilý mistr sportu a člen Síně slávy ČSV.       
 
Dudáš Juraj (10. 9. 1963 Komárno)
Startoval v HK do 90, 100 a 110 kg v dresu Strojár Hurbanovo a Dukly Trenčín. Mistr Československa v letech 1986 a 1987. Startoval na turnaji „Černé moře“ ve Varně. Obsadil 5. místo v HK do 100 kg za výkon 377,5 (170, 207.5). Výkonnostní vrchol měl na MS v Ostravě v roce 1987, kde obsadil 5. místo v HK do 100 kg za 400 (182.5, 217.5). Na MS v roce 1986 (Sofie) skončil na 6. místě, opět v HK do 100 kg za 390 (175, 215). Celkem 4x startoval na ME s nejlepším výsledkem v roce 1986 v Kart-Marx-Stadtu (dnešní Chemnitz), kde obsadil 4. místo za 372.5 (167.5, 205) v HK do 100 kg. Před startem na OH se dokázal zlepšit na 405 (182.5, 222.5). V letech 1982 a 1983 obsadil na MEJ v Chaskově a San Marinu 7. místa. Na OH v Soulu nedokončil pro zranění soutěž. Měl vážnou nehodu, kdy na něj spadla činka a „přicvakla“ ho z boku ke vzpěračskému prknu.  Naštěstí došlo pouze ke zhmoždění. Vzpírat začal v roce 1978 pod vedením trenéra Viliama Nagyho. Reprezentoval v letech 1982 – 1990. Mistr sportu
 

Ota Zaremba

Jan Nagy

Bruno Matykievicz

Petr Šolar

Rudolf Strejček

Dudáš Juraj